Hošťálkovy byly založeny teprve v době tzv. velké kolonizace ve 13. století, první písemná zmínka se uchovala z roku 1281. Obec se nachází v širokém údolí při silnici, která jím probíhá směrem od Krnova.

V celém okrese Bruntál unikátně dochovaný, zámek Hošťálkovy čp. 26 s areálem je evidovaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 16548/8-78.

Na území obce s rozšířenou působností (Krnovsko) se dochovalo několik zámků a zámeckých areálů, jako například zámek v Branticích, v Linhartovech, ve Slezských Rudolticích, v Dívčím Hradě, ale žádný se nedochoval v tak autentickém stavu. Tyto zámky sloužily jako sklady zdravotnického zásobování a v rámci přestaveb byly zničeny všechny cenné detaily, jako jsou původní stropní konstrukce, okenní výplně, původní dveře a podlahy, štuková výzdoba atd. Zámek v Jindřichově ve Slezsku byl využíván jako ústav sociální péče pro dospělé, ale rovněž prošel generální opravou ve 2. polovině 20. století a interiér byl až na několik místností zcela znehodnocen. Zámek byl postavený na místě bývalé tvrze a písemně doložený v roce 1582. Spolu s hospodářskými objekty tvořil zámek komplex budov komunikačně propojených. K zámku dnes přísluší zámecký park, avšak původní zahrady, květinová a zeleninová, byly zrušeny. Středověká, eventuelně renesanční kamenná ohradní zeď byla v minulosti poškozena a její zbytky v roce 1966 zbořeny, zůstala stát romantická brána s torzem staršího zdiva a faksimilemi erbů. Zrušeno bylo také biedermeierové oplocení budovy i vnitřního dvoru.

Je nejvýznamnější památkou obce, ale i celého regionu, jeho historie je svázána s významnými rody Skrbenských a Arco. Svou současnou podobu získal zámek v 18. století a při opravách skončených v roce 1831.

Zámek Hošťálkovy je patrová budova půdorysu ve tvaru písmena U. Obě křídla obepínající čestný dvůr s kašnou zdobenou litinovou sochou Bakcha, jsou zakončeny vížkami, pod kterými jsou dva průjezdy. Přízemí i piano nobile jsou propojené vnitřní chodbou u stěn do nádvoří. Mansardové střechy ukrývají řadu pokojů. V přízemí je kaple Nejsvětější Trojice, ve které se zachovalo původní vybavení z 18. století s cennými detaily, oltáři, světly, obrazy a nástěnnými malbami známých moravských malířů s víděňskou orientací, barokní varhany a šestiúhelnou břidlicovou podlahou. Hlavní schodiště jsou zdobena štuky, dekorativními vázami, dřevěnou barokní balustrádou a pěti, do kruhu komponovanými, malbami velmi dobré úrovně, které jsou dílem moravského malíře Jana Františka Jablonského. Malby v interiéru zámku jsou datovány rokem 1786 a byly naposledy restaurovány J. Wolným v roce 1838, některé pak v 1. polovině 20. století zalíčeny. Svou kvalitou a náměty patří malby hošťálkovského zámku k ojedinělým památkám kraje a zasloužily by si urychlené restaurování a odkrytí zabílených částí v místnostech v patře.

Na severozápad od zámku se rozprostírá přírodně krajinářský park o rozloze cca 3 ha s významnými dřevinami, doplněn drobnou kamennou historizující architekturou v zadní části, kamennou vyhlídkou a oranžérií s terasou.

Hospodářský dvůr je umístěný podél silnice směrem jihovýchodně. V současnosti má jiného vlastníka a, bohužel, není součástí areálu kulturní památky.

Zámek v Hošťálkovech sloužil již v 1. polovině 20. století jako domov důchodců a následně jako ústav sociální péče pro mentálně postižené a neprošel zásadní generální opravou, pouze dílčími opravami za provozu ústavu. Tím byly dochovány interiéry v téměř původním autentickém stavu, podlahy, dveře, štuky, výmalba (ta byla v místnostech – pokojích chovanek, zalíčena), krbová a kachlová kamna, atd.

.ze stavebně historického průzkumu, z pracovaného v roce 1994 dr. Dědkovou a dr. Grůzou

Ranně barokní stavba vznikla koncem 17. století na místě starší renesanční tvrze, která zde byla postavená v letech 1566 – 1582. Tvrz byla zčásti stržena a zčásti přebudována na trojkřídlý raně barokní zámek téměř v současné podobě Janem Kryštofem Skrbenským z Hříště. V polovině 18. století za Karla Traugotta Skrbenského došlo k definitivnímu ukončení výstavby jižního křídla, kde vznikla výjimečná zámecká kaple a schodišťový trakt s bohatou štukovou výzdobou a nástěnnou malbou Jana Františka Jablonského. Další vlastníci panství hrabata Arco, kteří vlastnili objekt v letech 1831 – 1945, ho doplnili o empírový portikus balkonu a vestavby pokojů do mansardy.

Závěr stavebně historického průzkumu poukazuje na skutečnost, že při dalších stavebních úpravách a rekonstrukcích, je nutné respektovat daný a neměnný půdorys, stejně jako vnitřní dispozice, klenebný systém, objemovou hmotu včetně věží a střech, rytmické členění fasády, okenní osy v obvodovém zdivu, mansardový typ střechy. Je nutno mít na zřeteli, že v interiéru zámku jsou zalíčeny významné barokní malby, které je vhodné v budoucnu restaurovat. Musí být zachovány zbývající barokní spletené mříže okenní a ozdobné mříže vchodové, veškeré štukové dekorativní prvky, především na schodišti vázy, rokaje, rokajové balustrády, v místnostech výzdobu kolem nik pro kachlová kamna, bohaté fabiony a štuky stropů, vykládané dřevěné parkety v pokojích, fresky na schodišti a v kapli. Rovněž uchovat a dle potřeby vyspravit a repasovat všechny dveře: vstupní vrata s rozetami, intarzované s hvězdicemi, zrcadlové rámkové s částečně uchovaným kováním, bílé zrcadlové s rámováním, empírové s motivy sluncí, empírové prosklené u schodiště, fládrované dveře. Dále uchovat ruční žehlené sklo v okně a dveřích hlavního schodiště, empírovou balkónovou mříž, štukové portály a portál z umělého kamene, točité schodiště z přízemí do prvního patra, topeniště a vytápěcí otvory na chodbách a vytápěcích komorách uzavřených dvířky, zbývající dochovaná kachlová kamna, krb. V neposlední řadě také vybavení kaple, varhany v kapli, zvoničku a zvon na nádvoří zámku, sochu s kašnou, korouhev na věži a všechny další konstrukční systémy a detaily.